Kosovo - zájezdy na albánském pomezí

Kosovo - zájezdy na albánském pomezí

Pomalu stoupáme do sedla sevřeného mezi oblými kopci pohoří Haila. Napravo se rýsují vrcholky Prokletije a jen občas nás mine džíp jednotek KFOR. Právě se blížíme k černohorsko-kosovskému hraničnímu přechodu. Dostaneme tak do pasu razítko nejmladšího evropského státu Republika Kosovo, abychom pak během následujících dní putovali po žhavém kosovsko-albánském pomezí.

Po pár kilometrech klesání serpentinami z hraničního přechodu, vyplněného nádhernými výhledy do rovinaté oblasti Metohije, se již zchlazujeme v pramenu Bílého Drinu. Ten se po soutoku s Černým Drinem, pramenícím v Ohridském jezeře, spojuje v nejdelší albánskou řeku Drin.  Vzduch se tetelí poledním balkánským vedrem, odpočíváme u kosovského piva Peja a psychicky se připravujeme na první kosovské město Peć a současně naši první dosud zachovanou srbskou památku na území Kosova - Pećský patriarchát.

Foto: Peć - patriarchát

Peć                      

Pomalu popojíždíme dopravní zácpou rušným centem Peće směrem k pohoří Prokletije. Historicky je Peć  centrem srbské pravoslavné církve tzv. Pećského patriarchátu, mající oblast působení na území celého Srbska, dnes rozděleného na území Srbska, Černé Hory a Republiky Kosovo. Město je obydleno převážně kosovskými Albánci a má tak muslimskou atmosféru.  Jen pár metrů za městem při vjezdu do doliny nás zastavují maskované zátarasy, obrněný vůz a slovinský voják s vlaječkou jednotek KFOR na klopě a samopalem na rameni. Po řádné kontrole tak vjíždíme na srbské území, které je přesně tak velké jako je komplex Pećského patriarchátu. Pak už nás čeká jen klidná atmosféra, jak jen může být atmosféra v pravoslavném klášteře. Procházíme se vnitřním traktem kláštera, potkáváme mnichy oděné v černém a s obdivem pak čerpáme energii v místním kostele, který je poskládán ze tří kostelíků z různých období vyzdobených stovkami fresek. Opouštíme toto miniaturní srbské území a vjíždíme opět na území Kosova. Projíždíme rovinatou krajinou podél hranic s Albánií směrem na jihovýchod až do Dećani, kde odbočujeme. 

Foto: Dećani - monastýr

Dećani

Opět projíždíme typicky muslimským městem - ruch, změť krámků a dopravní přetlačovaná. Za městem opět vyjíždíme z území Kosova, abychom vjeli do tentokráte italskými vojáky KFOR střeženého území Srbska. Místní monastýr pocházející ze 14. století je největší dochovanou náboženskou stavbou Srbska. Na stavbě komplexu se podílel téměř každý významný srbský panovník, který nechal přidělat některou z částí. Klášter zaujme množstvím fresek ze života světců, Krista či výjevy z Bible, pokrývajícími celkem přes 4 000 m2 plochy. V chrámu jsou pohřbeni významní srbští šlechticové včetně Štefana Dečanského. Pravoslavní mnichové si zde stejně jako v Peći užívají klidné atmosféry jen díky hlídkujícím jednotkám KFOR. V opačném případě by tyto důležité památky srbské pravoslavné církve dopadly pravděpodobně stejně jako vše nemuslimské v nedalekém Prizrenu.

Foto: Prizren

Prizren

Na kopci nad městem se nachází srbská pevnost a pod ní srbská čtvrť, která byla v roce 2004 kompletně vypálena a společně s biskupskou katedrálou Sv. George tak tvoří nehostinnou čtvrť duchů. Vše křesťanské bylo systematicky zničeno, obyvatelstvo vyhnáno. Dnešní Prizren ležící na samotném jihovýchodě Kosova při hranicích s Makedonií, pod severními svahy pohoří Šar Planina, má tak značně muslimskou atmosféru, které vévodí Sinanova mešita z počátku 17. století. Tuto atmosféru pak doplňují turecké lázně Mehmeta Pashi, uličky v tureckém stylu připomínající Sarajevo či Mostar a nově stavějící se mešity.

Vracíme se pak zpět na severozápad této příhraniční oblasti až do města Đakovica. Cestou míjíme bezpočet pomníčků připomínajících občanskou válku, která byla jen vyústěním stále nekončícího balkánského konfliktu. Konfliktu, který nemá řešení, které by uspokojilo všechny. Konfliktu, který vychází z historických přehmatů, nespravedlností a prolínání se národností a náboženství. Raději tak uhýbáme na západ, abychom překonali kosovsko-albánské hranice a dalších několik dní mohli strávit už v jiné zemi Balkánu, v Albánii.

Foto: pohoří Prokletije

Fakta závěrem

Kosovo a Metohija - dvě autonomní oblasti, oficiálně Autonomní oblast Kosovo a Metohija. Historicky území patří pod Srbsko, bylo tak součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Po II. světové válce se tak stalo součástí Federativní republiky Jugoslávie. Po rozpadu Jugoslávie byla Kosovu přiznána autonomie v rámci Srbska. Občanská válka vypukla v roce 1997, kdy docházelo ke střídavým bojům mezi srbskými vojenskými jednotkami a kosovskými povstalci páchajícími odvetné boje proti zde žijící srbské menšině. Do občanské války se tak vkládají jednotky OSN.  V únoru 2008 byla oficiálně vyhlášena Republika Kosovo zahrnující dvě autonomní oblasti Metohije a Kosova, kterou ovšem oficiálně uznává jen několik států. Česká republika Kosovo uznala, neuznalo ji naopak Srbsko a např. Slovensko. Toto území považují za své nejen Srbové, ale i Albánci resp. Kosovští Albánci, kteří Republiku Kosovo vyhlásili. Neuznávají tak historické hranice území Srbska, svou pravdu založili na demografických datech o počtu žijících obyvatel na daném území - Kosovští Albánci zde představují stále se rozrůstající většinu, srbské obyvatelstvo zde již prakticky nežije. 

Foto: pohoří Šar planina

Zájezdy do Kosova pořádá CK POZNÁNÍ.

- PR článek - 

CK POZNÁNÍ 
Palackého třída 2744 
530 02  Pardubice-Zelené Předměstí

Tel.: 466 535 401, 466 510 074

poznani@poznani.cz 
www.poznani.cz

Pobočka Praha 3
Bořivojova 23 (vchod z Ondříčkovy)
Tel.: 222 211 756 
praha@poznani.cz

Pobočka Brno 
Nám. Svobody 10 (nádvoří Alfa pasáže) 
Tel.: 542 213 676 
brno@poznani.cz 

Pobočka Liberec 
Na Bídě 657/8a (Adrenalin centrum) 
Tel.: 486 112 250 

Pobočka Hradec Králové 
Tomkova 911 
Tel.: 495 513 816, 605 538 365

Článek byl zobrazen 4 041 krát.